středa 19. prosince 2012

TISÍC ANDĚLŮ

Jak už jsem napsala dříve, jsem trošku ujetá na anděly. Takže před Vánoci prostě nedokážu nějaké ty anděly nezapojit i do programu keramiky.



Tentokrát jsme základ těla namotali na papírový kužel a po slepení jsme kus přední části odřízli - zní to komplikovaně, ale podle fotky lehce pochopíte, jak to myslím. No a nahoru jsme dolepili hlavičku a na záda křídla.

Výslední andělé jsou moc pěkní, ovšem po ozdobení engobami a kysličníky a závěrečném naglazování se stali tak trošku tajemnými. A když se zhasne a v každém z nich zapálíte svíčku, potom už zbývá jen pustit koledy - třeba tu "tisíc andělů, tisíc serafů..." - a Vánoce jsou tu!
http://www.youtube.com/watch?v=2A29wh5unr4

úterý 13. listopadu 2012

KDE JE TEN PRSTEN? RYBA HO SNĚDLA!

Někde jsem zahlédla keramickou rybu, která měla v břiše díru, zalátanou provázkem. A to mě přivedlo na nápad nakrmit rybu něčím lepším. Tedy, ne že by prsten byl pro ni stravitelnější, ale bude vypadat pěkně. Zvlášť když ho vylepším pořádným drahokamem. Když se keramika zkombinuje s roztaveným sklem, vypadá to vždycky krásně a tak není problém osadit prsten pořádným barevným kamenem.

Rybu jsme vykrojili z  rozváleného plátu a vytlačili jsme jí do těla pěkné šupinky pomocí knoflíků nebo koleček od autíčka. Pusu, ploutve, oči, všechno jsme vytvořili z kuliček hlíny a do břicha jsme jí nakonec vykrojili velkou kulatou díru. To aby bylo vidět, co to vlastně snědla.
Po přežahnutí jsme rybu namalovali oblíbenými egobami Duncan a přestříkali transparentní glazurou. Výběr barev jsem nechala na dětech a musím říct, že výsledek je úžasný. A většinou by mě ani tyhle barevné kombinace nenapadly. Vůbec jsem si nedovedla představit, jak krásná může být zelená ryba s modrou hlavou. Zvlášť když ještě dostane červený provázek na pověšení.














Myslím, že Zlatovláska má smůlu. Tyhle ryby už jí její prsten nevrátí. Nechají si ho pěkně ležet v žaludku a budou i s ním zdobit zdi našich příbytků. Ale vždyť Zlatovláska má ještě ty perly, tedy, jestli jí je mravenci také nezabaví navždycky.

TO NEZNÁTE JEŽKY, KTEŘÍ CHODÍ PĚŠKY

Je to už déle než měsíc, co jsme se v keramice zaměřili na ježky. Kromě toho, že na zádech údajně nosí jablíčka, hruštičky a houby, toho o nich moc nevím. Ale mám je spojené hlavně s podzimem a spadaným listím. A tak jsme si vyrobili obrázek, na kterém je ježeček v podzimním listí.


Na vyváletý plát jsme si položili listy žilkováním dolů a zlehka jsme je přejeli válečkem. Potom jsme celý plát orámovali kuličkami a položili jsme na něj vyříznutého ježečka. Bodlinky jsme mu nabarvili engobou - teď je okrová, po vypálení bude hnědá a jmenuje se červená. Pro děti je to dost složité na pochopení, ale už se mi naučily důvěřovat a tak prostě malují tím, co jim dám do ruky. No a z plátu červenice jsme si vykrájeli dubové, lipové a javorové listy a rozházeli jsme je okolo ježečků. Nic jsme šlikrem nelepili, protože po vypálení budeme ještě celou plochu obrázku barvit.
Protože jsme se k vypálení dlouho nedostali a děti už  potřebovaly nést domů nějaký hotový výrobek, trošičku jsme to uspíšili. Ježčí obrázky jsem vypálila rovnou na ostro a potom jsme na ně s dětmi vzali akrylové barvy.

Za pomoci vlhkého klůcku jsme celou plochu obrázku natónovali do krásných barev podzimu - žluté, oranžové, červené, zelené a trošičku i hnědé, okolní kuličky jsme nabarvili do odstínů zelené a ježečka jsme natřeli rozpuštěným včelím voskem. Potom jsme ježka a listy z červenice přilepili tavnou pistolí.
No, a vzpomínka na sluncem prozářený, voňavý podzim je hotová. Stačí už si ji jen pověsit na zeď a pohledem na ty barvy se kochat až do jara. Protože zima je za dveřmi a její barvy jsou bílá, modrá a stříbrná. A v keramice mi nastává čas vánoc a andělů. Už se těším.







pondělí 15. října 2012

VLAŠTOVKY



S dětmi ve školce si vyprávíme o podzimu, o počasí na podzim, o padání listů, sklízení ovoce a také o ptácích, kteří odlétají na jih. A tak jsme se dostali i k vlaštovkám. Sedí si na drátech jako noty na lince a přímo vybízejí k tomu, aby je děti nějak ztvárnily.

Tak jsme se chopili bramborových tiskátek a vrhli jsme se na to. Rozkrojenou malou bramborou  jsme si narazítkovali tělíčka vlaštovek pěkně nad drát a seříznutou druhou půlkou potom i ocásky.
Černé ptáčky jsme nechali uschnout a bílou barvou jsme palečkem napuntíkovali bříška a malíčkem očička. V rukou tříletých dětí se někdy razítka stávají smrtící zbraní. Na některých obrázcích se nám hejna vlaštovek perou o zrníčka, někde visí z drátů jako netopýři. Ale radost z tvoření je u všech veliká a obrázky nám teď zdobí šatnu školky a ještě chvilku se postarají o prosluněnou atmosféru babího léta.






Tihle dva ptáčci mají být podle autorky zamilovaní. Ale nějak mi spíš připadá, že se na sebe mračí při nějaké pořádné rozepři.



Každopádně děti nadšeně rodičům ukazují své výtvory a skoro jako bych místo nich slyšela vlaštovčí švitoření. Už se mi po nich stýská, těším se na jaro, až se nám zase vrátí a budou na obloze vykružovat své ptačí piruety.




pátek 14. září 2012

RELAX před akvárkem




Když přijdu z práce domů a potřebuji trochu zrelaxovat, posadím se do křesla před akvárko a pozoruji rybičky. Počítám neonky a parmičky, zkontroluji betynku a hledám ancistrusy. Člověk si u toho bublajícího mikrosvěta krásně odpočine. A kdo nemá doma opravdové akvárium, může si vyrobit alespoň náhražku z krabice. Tak, jako jsme to udělali i my na jednom z výtvarných táborů Motyčkovic kliky.

Stačí na to stará kartonová krabice, čtvrtka, akrylové barvy, silonový vlasec a umělé lýko. A samozřejmě šikovné ruce a chuť do práce.
Na čtvrtku si nakreslete pozadí v odstínech modré a zelené. Naznačte pár vodních rostlin, plastičnosti docílíte rytím špejlí nebo druhou stranou štětce do mokré barvy. Použijete-li dostatečně řídkou barvu, můžete ji také posolit, sůl udělá na obrázku pěkné mapy. 



 
Pozadí vlepte na zadní stěnu krabice a dolů nalepte zmačkaný papír. Štětcem namočeným do zelené a potom hnědé barvy zašpiňte namačkaný papír - získáte tak členité dno. 


 







Na dno můžete nalepit svazečky barevného umělého lýka a pár kamínků. 


No a teď je čas pustit se do rybiček. Můžete si nakreslit rybičky podle skutečnosti nebo si nějaké vymyslet. Je to jen na vás. My jsme je kreslili na folii metodou podmalby, ale není to nutné, mohou být klidně namalované třeba fixami na čtvrtce. Už při vymýšlení jejich tělíček ale počítejte s tím, že je všechny budete muset velmi pečlivě vystříhat!





Až budete mít všechny rybky vystříhané, prošijete krabici silonovým vlascem několikrát horizontálně i vertikálně. Na vzniklou osnovu budete přilepovat rybky. Nám se osvědčila tavná pistole, ovšem při práci s ní nesmíte  zapomínat na to, že lepidlo z ní je velmi horké.







No a akvárko je hotové, stačí mu doma najít nějaké pěkné místečko, kde nebude překážet a bude na něj vidět. A když jich je víc pohromadě, tak si hned člověk připadá jako na návštěvě v Mořském světě. Nebo alespoň v rybičkové prodejně.










čtvrtek 6. září 2012

TAK TROCHU JINÁ BATIKA

 
O batice s pomocí keramické hlíny jsem už psala. Tedy vlastně spíš o tom, že jsme si takto zdobili trička na keramice. Ale protože se mě potom někteří z vás ptali, jak to vlastně funguje, pokusím se tu ukázat postup názorně na fotkách. A také se, samozřejmě, pochlubím nádhernými tričky, které jsme vytvořili s dětmi už před lety na výtvarném táboře.

Když se chcete pustit do tohoto druhu batiky, musíte mít po ruce šlikr - tedy bahýnko, vyrobené z keramické hlíny. Potom ještě plochý štětec a barvy na textil. Ty musí být dost husté, řekla bych až jogurtózní, v žádném případě to nemůže být stará dobrá česká Duha. A samozřejmě také tričko.

Triko si pěkně vyrovnejte na stůl a dovnitř položte rozprostřené noviny - to aby se barva nakonec nepropila až na záda. Potom si rozmyslete, jaký motiv budete hlínou malovat. Tady si musíte uvědomit, že to, co teď namalujete šlikrem, bude nakonec bílé. Je to stejné jako při batikování voskem, jen materiál se liší. Pro ty, kteří nemají odvahu malovat na bílé triko rovnou, mám dva tipy. Buď si motiv namalujte na čtvrtku tlustou lihovou fixou a obrázek si vsuňte dovnitř do trička - pokud není jeho materiál opravdu silný, obrázek vám bude prosvítat. Jestliže máte po ruce fantomovou fixu, která se používá k malování na hedvábí, motiv si jednoduše nakreslete fixou přímo na tričko a potom ho šlikrem přemalujte. Ale nejhezčí jsou úplně jednoduché geometrické tvary, které zvládne od ruky opravdu každý. A drobné nepravidelnosti dodají výsledku punc originality.  Je to přece ruční práce!


šlikrem pomalovaná trika sušíme pěkně na sluníčku, ovšem většinou nemáme tu trpělivost a raději vysychání podpoříme fénem




Když je hlína na tričku úplně suchá, vyplňte všechna bílá místa barvou. Snažte se látku pomalovat opravdu až do krajů, nejlepší je, když přetřete i hlínu. Při malování šlikrem vznikají někdy pěkně otřepané okraje a když barvu nedotřete až k nim, po vyprání se tenhle efekt úplně ztratí. Další pěkný efekt vznikne, když před malováním barvou uschlou hlínu na tričku trošičku pomačkáte. Do prasklin vám zateče barva a vznikne tak moc pěkné krakelování.

 

Po namalování celé plochy nastává opět fáze sušení. Mohli byste samozřejmě tričko pověsit na sušák nebo ven na šňůru a čekat, ale díky fénu zase uvidíte výsledek dříve.



Po usušení musíte hlínu vymnout a vyprášit a barvy zažehlit. Potom tričko vyperte a jen co vám uschne, můžete v něm začít dělat parádu. A protože budete nosit vlastnoruční výrobek, buďte na něj náležitě hrdi!